Červenec 2019

Srdce zdrojem mobbingu!

30. července 2019 v 18:00 | Igor Mrva |  Témata týdne
Srdce, toť pumpou jest života,
protože pumpuje krev,
která se vřine do kokota
(zkrátka ten erekční jev).
Pak dojde k souloži,
lidi se rozmnoží
a potom zrodí se takový zjev
jakým je třeba můj debilní šéf...

Hořký osud Franty Šmída

26. července 2019 v 1:36 | Igor Mrva |  Básně
Chtěl bych se vám představit,
jmenuji se Franta Šmíd.
Smrdím jak prasečí hnůj,
navíc mám zakrslý chuj.
Hlavu mám dočista lysou,
v ksichtu zas podobnost s krysou.
Oko mi ujíždí doleva,
rozteklý jsem jako poleva.
Obličej jebáky posetý,
zděděný svetr od pratety.
Pod bradou mám druhou bradu,
na prdeli kožní vadu.
Vepří rypák vprostřed držky,
v ochlupení muňky mršky.
Vlasy mastný jako dehet,
čistý ani jeden nehet
(s nimi se rýpávám v prdeli,
detaily as byste nechtěli)...
Vzpomínám, že již od mala,
maminka mi říkávala,
jak jsem krásný klučina.
Tak nevím proč většina,
či snad rovnou přímo všecky,
ženský jedny pokrytecký
necení můj luzný zjev.
Vážně nelžu, žádná z děv,
nejeví ni špetku zájmu.
Za mamkou se zeptat zajdu,
jak si najít nevěstu
(ať nedojde k incestu).
Prý, že když mám potřebu,
mám to zkusit na webu.
Uvěřil jsem tedy mamce,
zkusil štěstí na seznamce.
Mnoho času padlo tehdy
internetu za oběť,
dodnes ovšem nepřisla mi
ani jedna odpověď.
Ženy zřejmě ignorují,
že mám srdce ze zlata.
Se mnou ani zlatokopka
netouží být bohatá...

AUTORSKÁ GLOSA:
Muž z této básně se vlatně doopravdy nejmenuje František Šmíd, ale zrovna se mi to hodilo do rýmu. Podobnost s reálnými žijícími osobami je tedy jen čistě náhodná. Možná.


Střevní problémy kolegy Ruprta

25. července 2019 v 17:02 | Igor Mrva |  Básně
Můj kolega Ruprt
hlasitě si uprd.
Já mu říkám:"Ruprte,
neprďte tak nahlas!
Prdět slona kdys jsem slyšel,
prděl stejně navlas!"

AUTORSKÁ GLOSA:
Tato báseň nám přibližuje strasti jednoho nejmenovaného úředníka, který je nucen sdílet společnou kancelář s kolegou Ruprtem Bublaninou, který trpí chronickým meteorismem. Největším problémem není ani tak zápach, jako spíše akustická výraznost zvuku vypouštějících střevních plynů, která kolegovi pana Ruprta znemožňuje soustředení na vykonávanou práci.

Upřímnost

25. července 2019 v 16:39 | Igor Mrva |  Básně
Nechci býti neurvalý,
nerad bych tvou piču haněl,
zdá se mi však, že máš pysky
jako uši kokršpaněl.

AUTORSKÁ GLOSA:
Jedná se o výrok, pocházející až z dávných dob středověkých - ze čtrnáctého století našeho letopočtu. Tuto větu pronesl o svatební noci Jan Jindřich Lucemburský na adresu své novomanželky Markéty Pyskaté.

Práce na dálnici

25. července 2019 v 16:01 | Igor Mrva |  Básně
Na opravách dálnice
pracuje se ve dne v noci,
ať je déšť či vánice,
chlapi dřou se jako cvoci.
Jeden čumí, druhý radí,
třetí lopatu svou hladí.
Tak vidíte, aspoň jemu
upřít nelze lásku k práci!
Přinejmenším kvůli němu
zanechte všech buzerací!

AUTORSKÁ GLOSA:
Tato báseň se snaží apelovat na rozlícené uživatele českých dálnic a na řidiče všech druhů, kteří si neustále stěžují na stav české dopravní infrastruktury a pozemních komunikací. Je totiž zcela nabíledni, že jejich zaujatost vůči ředitelství silnic a dálnic není v žádném případě na místě, neboť na budování a zkvalitňování dopravních tepen se pracuje dnem i nocí a sami dělníci vykonávají své dílo s velkým entusiasmem a vkládají do něj celé své srdce. Pracovitost těchto zaměstnanců pak lze snadno veřejnosti demonstrovat na příkladu svědomitého dělníka Laca Lemry, který se dokonce samou láskou mazlí se svým pracovním náčiním.

Ospalá díra

23. července 2019 v 0:48 | Igor Mrva |  Témata týdne
Ve svém novém Subaru
vyrazil chlap do nightclubu,
sotva stanul u baru,
nezletilou potkal čubu.
Ta se po něm plazila,
dotěrně ho prosila:
"Hoď mi něco do coly,
moc tě prosím, cokoli!
Právě teď jsem ve fázi,
kdy bažím po extázi!"
Chlap si řekl:"To je gól,
hodím jí tam rohypnol!
Patnáct už jí beztak bylo,
stará už je na hraní,
nemá cenu mrhat časem,
teď zažije šukání!"

Kominice Vilemína

23. července 2019 v 0:12 | Igor Mrva |  Básně
Kámoška je kominice,
jmenuje se Vilemína,
kominice je to sice,
popravdě však do komína
nekouká se ona mně,
ani mi ho nevymetá,
funguje to opačně,
sama je mnou vymetená.
Ano, milí přátelé,
mrdám ji do prdele.
Jó, takový kominice,
šikovný jsou převelice!
Od rána do noci
se štětkou pracují,
v noci pak samy se
jednou z nich stávají.

AUTORSKÁ GLOSA:
Tato báseň nás seznamuje s profesionální kominicí Vilemínou Mourovou, která se zřejmě v soukromém intimním životě nechala inspirovat svým pracovním náčiním, mezi které patří štětka, koule a roury. Není tedy divu že v této kominici nalezl zalíbení velký milovník análního koitu - Tadeáš Šťouchal.

Není všechno zlato, co se třpytí

22. července 2019 v 21:01 | Igor Mrva |  Básně
Chtěla jsem s ním jenom šukat,
on mě ovšem zaskočil,
vytáh' péro, místo sexu
na ksicht se mi vymočil.
"Dříve než-li budu bit,
chtěl bych ti to vysvětlit.
Chci aby jsi pochopila,
proč tě má moč pokropila.
Proč miluji zlaté deště?
Musel jsem jít pode kleště,
přišel jsem tím o varlata!
Tekutina moje zlatá
jedinou je kapalinou,
kterou ještě mohu stříkat!
Nemám žádnou možnost jinou,
zvykl jsem si nenaříkat...


AUTORSKÁ GLOSA:
Tato báseň nám vypravuje příběh náruživé Jitky Chtivé, která si plna očekávání přivedla domů relativně pohledného i mužně vyhlížejícího mladíka Zlatana Kropáčka. Namísto vášnivé kopulace ovšem přišla ledová sprcha. Tedy, ona byla přesněji řečeno spíše teplá a žlutavá. Za okamžik se Zlatan přiznal, že mu z důvodu sexuálního deviantství byla amputována obě varlata a tím pádem ztratil možnost ejakulace. A proto si musí své choutky vynahrazovat jiným způsobem.


Čtyřnozí mazlíčkové

22. července 2019 v 19:34 | Vilém Vilník |  Básně
PSÍ DEVIZA
I když občas zuby cením,
věz, že si tě velmi cením.
Zbožňuji tě, můj páníčku,
když dáš něco k papáníčku.

KOČIČÍ DEVIZA
Zbožňuješ mou eleganci,
za lásku však sotva ručím!
Při nejbližší vhodné šanci
nachčiju ti do papučí.

AUTORSKÁ GLOSA:
Tyto dvě básně v kostce shrnují psí a kočičí pohled na svět, zejména se pak zaměřují na jejihc vztah se svým majitelem.

Báseň pro Jana Husa

6. července 2019 v 12:00 | Igor Mrva |  Básně
Kázával v Betlémské kapli,
tipec mu však klatbou zatli.
Neb na církev ostře lál,
byl pro ni jak pytel blech,
vzali si ho na paškál,
pozvali ho na výslech.
Jak to bylo s Husem dál?
Vyjel na kostnický koncil.
Ač se o svou pravdu rval,
jeho příběh rychle skončil.
Jako vzácná výjimka z davu
rezolutně odmítl
sypat popel na svou hlavu,
jak ho koncil vybídl.
Neboť do své svaté víry
zapálený stále byl,
v plamenech za pachu síry
v popel sám se proměnil.

Hodnota práva na chybu

5. července 2019 v 22:12 | Igor Mrva |  Témata týdne
Ač na chybu každý mívá
dozajista právo,
někdo toho využívá
víc nežli je zdrávo.

Nymfomanka Manka

4. července 2019 v 10:43 | Igor Mrva |  Básně
Rumcajzova žena Manka,
dnes už se to neví,
byla strašná nymfomanka,
tak se mi to jeví!
Proč by Rumcajz, u všech všudy,
řekněte mi kdokoli
nosil s sebou neustále
žaludovou pistoli?

Kdybych nenosil slipy...

1. července 2019 v 17:09 | Igor Mrva |  Témata týdne
Maminka kdyby mi nedávala
v mládí mém slipy tak upnutý,
péra má velikost nenadálá
sloní by předčila choboty!
Ačkoli nerad bych nadával na mámu...
kvůli ní přišel jsem o štangli salámu.
Jako kluk nemoh jsem spoďáry nosit
dnes musím děvčata o soulož prosit.

Holubí dům

1. července 2019 v 16:19 | Igor Mrva |  Básně
Můj spolužák svačí
pochutinu ptačí.
Doluje si holuby
z otvorů svých nosních,
vkládá si je do huby,
je to trochu postih...

AUTORSKÁ GLOSA:
V této básni nás vypravěč seznamuje se svým spolužákem Ignácem Holubem, který se ani za mák neštítí dávat světu na odiv svou pohoršující a odpudivou zálibu. Libuje si totiž v pojídání vlastního nasálního hlenu ve stádiu suchém až polosuchém. Opravdová šlamastyka ovšem nastává v okamžiku, kdy se Ignác velkoryse rozhodne vybízet ostatní, aby si z jeho svačinky také nabídli, nebo aby alespoň ohodnotili konzistenci, viskozitu, odstín a barvu čerstvě vydolovaného soplu.