Parné léto, den červencový,
vtom zřím stánek zmrzlinový
na náměstí zřejmě nový.
Žádám nanuk čokoládový,
prodavač mi však nevyhoví,
řka, že mají jen smetanový.
A tak jsem si nanuk strčil
až po dřívko celé
kam až jeho rozměr stačil
přímo do prdele.
Sotva jsem ho vytáhl ven
až na světlo boží
lízám nanuk s vrstvou hoven
s čokochutí svěží.
Všichni mě vidí,
asi se diví,
kde jsem získal nanuk čokoládový,
když prodávají pouze smetanový.
Nikdo z nich se ovšem nedoví,
jak jsem získal nanuk čokoládový!
AUTORSKÁ GLOSA:
Tyto verše nás seznamují s jistou humornou letní aférkou, která se odehrála jednoho památného odpoledne v Dolních Hovnících. Místní hovnocucář a příležitostný hajzldědek Evžen Koprovský spatřil na náměstí drobného živnostníka se zmrzlinovým stánkem a zatoužil po nanuku s čokoládovou příchutí. Stánek měl ovšem k dispozici jen značně omezený sortiment, který náročného zákazníka svou nabídkou absolutně neuspokojil. Evžen Koprovský se tedy rozhodl vyřešit problém způsobem sobě vlastním...







