Náš klášter je počestný,
žádnou neřest nevítá,
sezná každý pocestný,
který do něj zavítá!
U nás všichni mniši
od sebe se liší.
Jeden má rád anál,
historii psanou,
jiný zase orál,
slovně předávanou.
V řádu ovšem nejsou pouze
milovníci historie!
Mnozí bratři v hříšné touze
preferují spíše pyje.
Také mají rádi anál,
zejména pak dětské řitě,
neodmítnou ani orál,
poskytne-li jim ho dítě.
Potají si vodí kloučky
do příšeří zpovědnice,
mnichů mnohdy celé hloučky
účastní se prcanice.
Když to jednou zjistil opat,
zhrozil se a do mdlob upad.
Ledva se jen z mrákot probral
a rozevřel svoje zraky
na bratry se tuze nasral,
že ho nepřizvali taky!
AUTORSKÁ GLOSA:
Báseň tato rozpráví nám o řeholi té ze všech nejcudnější, nejmravnější a nejnesmlouvavější, která v pedonstrátském klášteře nedaleko vísky Malá Robata mnichy v mezích učení svatého celibátem nejčistším neúprosně drží a která před neúprosným zrakem božím a zrakem opata Faluse, otce nejsvatějšího, praktikována jest.








Ty jsi ubožák